What to Expect

What to Expect When Worshiping with Us

Christian churches vary widely from one to another. There are differences in theology and teachings, differences in organizational structure, and differences in worship styles. But we have in common a belief in one God and one Savior, Jesus Christ.

Our congregation is theologically conservative, believing in and seeking to follow God as revealed in the Bible, which we believe to be his Word. Our heritage is Protestant, but we would feel more comfortable without divisive denominational labels. We simply want to be Christians, following our Lord Jesus Christ as we see his early disciples doing in the Bible. So if a person wants to be part of our fellowship, we don’t require adherence to a denominational creed or baptism into a specific church. If we are all following Jesus, if we are all baptized into Jesus, then we are brothers and sisters in Christ.

[Find out more about our beliefs here.]

Different church denominations have different organizational structures. They range from complex, rigid, hierarchical organizations, like the Catholic Church, to the very simple and informal, as in small, independent house churches. And of course, there is a whole spectrum in between.

The first churches were gatherings of Christians, often in homes, with a simple organization. The Bible explains how elders were to lead each congregation. Depending on local needs, other roles, such as deacons (or servants), were also used. Each member used their own special abilities—gifts from God—to serve the church in particular ways.

Our congregation is also organized very simply, perhaps similarly to the early churches. We are just a group of Christians that meets in České Budějovice to worship God, encourage each other in the faith, and serve the community in the name of Christ. We are such a new, small congregation, that so far there has been no need for a more complex structure. As a congregation, we are autonomous, meaning we can read the Bible and interpret God’s word for ourselves, discern God’s will for us, and make our own decisions about how to serve our community. That being said, we do belong to a greater fellowship of churches throughout the country and the world, and our congregational vitality and spiritual lives are enriched by our relationships with Christian brothers and sisters from other congregations.

Christians regularly meet together to worship God. We do serve a great God who is worthy of worship, so we meet on Sundays to praise him, pray together, study his Word, and eat the Lord’s Supper to celebrate the death and resurrection of Jesus, which reconciles us to God and saves us.

If you come from a Christian background, you probably have certain expectations about worship based on your experiences. If you do not have experience in Christian churches, then you may or may not have expectations about worship. But you probably have a lot of questions. We’ll tell you a little bit about how worship looks with us.

We believe that God allows a lot of freedom in how his people worship him. The Bible gives commands or examples of many ways that we should worship, but even within them, there is room for variation. From reverent to joyful, from short to lengthy, from formal to informal, there are a range of styles, depending on the personality of the congregation or on the mood of the worshipers, and all these styles can be beautiful to God and uplifting to the worshipers.

Worship with our congregation is relatively informal. We sing songs of praise and encouragement together, without the need for instrumental accompaniment. We have a lesson from the Bible and spend some time in prayer. And we eat bread and drink grape juice or wine, which symbolize and remind us of the body and blood of Jesus in his death and resurrection. We share about God’s work in our lives and encourage one another in living out our Christian faith. Our meetings take place in the cozy main room of the Křesťanské centrum Ratolest. In addition to our time of worship, we usually have a children’s Bible class that meets in an adjacent room an hour before the main assembly.

Everyone is invited to come worship God with us! We will welcome you warmly and be genuinely glad that you are with us. We believe that a church is the people, not a meeting place or a liturgy. So at our meetings we enjoy spending time just talking with one another and being part of each other’s lives. We also believe in unity in diversity. We may come from different backgrounds, but we are one family in Christ. We each have different personalities and experiences and abilities and opinions, and that makes the church stronger as we each use our strengths for the benefit of the whole body. You have a place here. God can use your own unique talents and perspectives to bless the rest of us, even as we strive to serve and bless you.

Reklamy

Nejnovější příspěvky

Konec války: zamyšlení k 100. výročí příměří v první světové válce

Dnes je přesně sto let od příměří, čímž byly ukončeny boje první světové války, a oficiální konec války pak následoval o několik měsíců později. První světové válce se tehdy říkalo „Velká válka,“ měla to být „válka, která ukončí všechny války.“ Ale víme, jak to potom dopadlo. Víme, jak probíhal zbytek 20. století. Bylo to nejkrvavější století v dějinách. Hrůza po hrůze. Války po válkách, včetně nejděsivější války všech dob: druhé světové války, ve které zemřely desítky milionů lidí. Dnes, 11. listopadu, se slaví konec „Velké války,“ aspoň konec boje příměřím, což je samozřejmě dobře, ale neslaví se konec válčení obecně. Ta jedna válka skončila, ale válek není konec. Však konec válčení jednoho dne opravdu přijde! Konec válčení, konec zabíjení, konec nespravedlnosti. Proč to směle říkám? Protože to je následek zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Zmrtvýchvstání znamená konec smrti. Nejen konec umírání, ale konec smrti jako takové. Zmrtvýchvstání znamená vzkříšení. Ti, kdo už jsou mrtví, mrtví už nebudou. Smrt skončí životem. Alespoň pro ty, kteří se podílí na vzkříšení, co nabízí Ježíš. On řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít.“ Pak to dokázal svým vlastním zmrtvýchvstáním.

Ale jako příměří jen předznamenalo konec války, který konečně přišel úplně a oficiálně až o nějaký čas později, Kristovo zmrtvýchvstání předznamenalo budoucí vzkříšení jeho lidí. Jeho zmrtvýchvstáním sice zvítězil nad hříchem a zlem a usedl na trůn v jeho věčném království, ale na úplný příchod toho království a jeho vlády jako v nebi, tak i na zemi, ještě čekáme. Proč?

Na rozdíl od příměří, čím skončily boje ve válce, i když válka oficiálně trvala ještě nějaký čas, Kristovo zmrtvýchvstání skončilo válku mezi zlem a dobrem, ale ještě neskončilo bojování. To se občas ve válce stane. Po faktické porážce, po oficiální mírové smlouvě, někteří na straně poražených pokračuji v boji. Buď ještě o míru neslyšeli a nevědí, že je po válce, anebo nechtějí se vzdát. Ale nezbývá jim naděje. Můžou na chvíli způsobit ještě hodně zla, ale jejich boj je marný.

My žijeme ve světě, kde je oficiálně po válce mez zlem a dobrem, ale zlo, i když poraženo, ještě nějaký čas řádí. Už se to děje skoro dva tisíce let. Nevím, proč Ježíš ještě nepřišel definitivně skončit válčení a zahájit soudný proces proti zlu a hříchu, co vždy následuje po konci války. Ale jednu věc vím: my jsme všichni na straně poražených, na straně zlého, kvůli naším hříchům, a Ježíš dává lidem ještě čas a příležitost vzdát se a přejít na jeho stranu, přijmout jeho dobrou vládu, a žít. Dokonce padlí v té duchovní válce, kdo ho mají za Krále (tedy zesnulí věřící), se ožijí v jeho věčně poválečném království. Všichni máme volbu, jestli chceme žít v dobrém věčném království s Ježíšem jako Králem a bez další hrozby zla, anebo jestli se chceme nadále hlásit ke straně zla, což pak samozřejmě znamená podíl na trestu poražených, protože zlo musí zahynout z Božího dobrého království.

Ale Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.

Když si v 11. listopadu připomínáme válečné veterány, o co více si můžeme tuto neděli připomínat našeho Spasitele Ježíše Krista, který byl také obětí velkého boje. Obětoval se sám sebe za nás, aby nás zachránil od hříchu a smrti. V Listu Židům stojí: „(Kristus) se ukázal teď na konci věků, aby svou obětí jednou provždy smazal hřích. Lidem je určeno jednou zemřít, a potom je čeká soud. Právě tak se Kristus jednou obětoval, aby sňal hříchy mnohých, a podruhé se ukáže ne už kvůli hříchu, ale pro spásu těch, kdo na něj čekají.“ (Židům 9,26-28)

My na něj čekáme. Dnes slavíme vítězství ve válce proti hříchu a zlu, a čekáme na den, kdy se Ježíš vrátí, boj skončí a život vzkříšení začne.

  1. Seminář: Křest jako Boží objetí a závazek k životu Leave a reply
  2. Jednoduše dobrá zpráva Leave a reply
  3. Zveme Vás na další běh kurzu Srozumitelná Bible (zima/jaro 2018) 1 komentář
  4. Vyhlašujeme nový kurz: Srozumitelná Bible 2 komentáře
  5. Zápis do kurzu Srozumitelná Bible (podzim 2017) 2 komentáře
  6. Slyšeli jsme vás Leave a reply
  7. Workshopový víkend Leave a reply
  8. Mezinárodní bestseller od Toma Wrighta zdarma! Leave a reply
  9. Zrušení bohoslužby na tento víkend Leave a reply